Kompletní talíř 

Co to je kompletní talíř a k čemu je dobrý?

Během dne jíme několik jídel a našim cílem by mělo být nejen zahnat hlad, ale také získat pro své tělo všechny živiny. Strava by se měla skládat ze sacharidů, vlákniny, bílkovin, tuků, minerálů a vitamínů. Některých potřebujeme více jiných méně. Nedostatek i nadbytek nám působí problémy.

Obilovina + luštěnina + zelenina = kompletní talíř

Kompletní talíř je jednoduchá pomůcka, jak si připravit jídlo, tak aby obsahovalo vše a ve správném poměru.

Maso, vejce a mléčné výrobky obsahují tzv. kompletní bílkoviny. Pokud je vyloučíme musím tělu zajistit jejich zdroj někde jinde. Kompletní bílkoviny obsahují esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí vytvořit, a přitom je potřebuje jako základní stavební kameny bílkovin.

Na řadu přicházejí luštěniny. Luštěniny samy o sobě neobsahují všechny důležité aminokyseliny. Proto je nezbytné kombinovat je s obilovinami. Nesmíme zapomenout na to, že aminokyseliny se v těle neumí skladovat a je tedy nutné dát je tělu najednou - na jednom talíři. Přidáme-li k jídlu ještě tepelně upravenou a kvašenou zeleninu, máme kompletní talíř. Takto poskládané jídlo bychom měli na svůj jídelníček zařadit aspoň jednou denně, ideálně na oběd. 

Procenta

Kompletní talíř nám ukazuje procentuální rozložení jednotlivých složek pokrmu. Není třeba vždy se držet přesných procent. Důležité je mít ho na paměti, abychom na nějakou složku nezapomněli. Takto poskládané jídlo nás dovede nejlépe nasytit, a to na delší dobu. Pokud bychom si například dali jen zeleninu, budeme mít brzo hlad a půjdeme něco "uzobávat". Pokud bychom si dali příliš mnoho luštěnin budou nás nadýmat a zbytečně tak zatížíme své trávení. Zároveň by mohlo dojít k nadbytku bílkovin. Při dlouhodobém nadbytku může docházek k přetěžování ledvin, zvýšenému vylučování vápníku, hořčíku a zinku.

Roční období

Během roku střídáme složení talíře, stejně jako se střídají roční období. Používáme hlavně sezonní zeleninu. Během léta zařadíme více syrové zeleniny, listů a natí. Z nich můžeme připravovat čerstvé saláty. (Pokud nemáme vážné zdravotní problémy nebo problémy s trávením syrové zeleniny). Obecně se v létě zkrátí doba tepelné úpravy, méně pečeme, smažíme. Z obilovin se hodí kukuřice, rýže.

V zimě se zaměříme spíše na kořenovou a kulatou zeleninu. Syrovou zeleninu nezařazujeme. Délka tepelné přípravy se prodlouží. Opět zařadíme více pečených a fritovaných jídel a jídel vařených v tlakovém hrnci. Z obilovin se hodí hlavně pohanka, která zahřívá a tím doplníme energii, o kterou jsme přišli během vlhkých a chladných dnů.

Jak si kompletní talíř poskládat na svém talíři?

Uvaříme si obilovinu. Můžeme šáhnout po rýži, pohance, polentě nebo čemkoliv jiném. Taková obilovina může být například ve formě sypké přílohy, knedlíků, placek atd.

Dále si uvaříme luštěninu - čočka, hrách, cizrna, fazole, tempeh atd. Opět formy mohou být různé. Luštěninu můžeme zpracovat na kaši, karbanátky nebo jen tak v celku přidat na talíř.

Další složkou je zelenina tepelně upravená a kvašená (v létě také syrová). Se zeleninou si můžeme vyhrát do podoby omáčky, karbanátků nebo ji můžeme napařit, blanšírovat a tak dále.

Na talíři se dále můžou objevit mořské řasy jako bohaté zdroje minerálů a olejnatá semena (jako slunečnicové, dýňové semínko atd.) nebo ořechy (nejlépe tuzemské jako vlašské nebo mandle).

Zdroj: Radost z jídla, Mudr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán